Název

121207 - Kantorka

Popis

tak rok se s rokem sešel a kantorka je zase za námi. letos to nejdřív vypadalo, že nás pojede více, ale jelikož je kantorka fakt na hřebenech, tak nakonec jsem z původní bandy jela zase jen já a janča. jelikož ale máme již i skalní příznivce z okolí, nakonec se kantorka celkem zaplnila zážitky chtivými zájemci - již od pátku jsem nakonec jela já, davidos, zlatka a špásik. z prahy pak dorazila posádka Zuza a Arab. sraz byl klasicky ve špindlu u sousedů, ale ejhle tam bylo již zavříno a tak jsme se usadili v italské restauraci naproti a čekali na pražáky, kteří byli v závěsu - z pidivozítka se na mě vypadl jaksi vláčný Arab. mezitím co zuza parkovala se on stačil seznámit slovy "kdo tady jede na kantorku?" chvíli jsme poseděli a vyrazili na cestu - spášik mezitím stačil spořádat pšenici, kterou měli v restauraci na ozdobu se slovy, že mu to strašně chutná (no nevím :). po desáté hodině vyrážíme na cestu - bude to zajímavé páč Arab a Zuza nemají skialpy a pudou jediní pěšo, do sv. petra jsem společně, k prvnímu sněžnému dělu taky, ale po tom, co Arab asi půlhodiny fotí jedno dělo a cestou je jich asi 20 je opouštíme a valíme. jsme domluveni, že jim půjdeme naproti. sem klidná Arab je zkušený horal, zuza velmi zodpovedná a mají 3l vína.stoupá se dobře, za chvíli jsme u horní stanice a valíme dál kousek po modré a pak se na rozcestí stáčíme doleva, po chvíli znejistíme, ale po kontrole mapy jsme správně a už je to otázka najití kantorky. na louce vidíme tmavé siluety chalup a jednu jak svítí - míříme na ní, ale ejhle kantorka to není - je to nějaké větší - aha, to je chata nad Kantorkou, ta je cca 30m vpravo, stáčíme tak naše kroky a jsme u ní - paráda. teď chvíle napětí, klíč tam je, co zámek - není zamrzlej? není, v pohodě se dostáváme dovnitř. je cca 1:30.zatápíme a okamžitě jdeme zkontrolovat, zda ve skrýši zůstal od loňska rumík - je tam. očekáváme Zuzu s Arabem. poté co v pořádku dorazí a docela i střízlivý, se přesuneme do spací místnosti, rumík padne a dáváme nějaké vínko, chvíli kecáme a pak se už jde pomalu spát. v sobotu ráno je krásné, což se dalo čekat, jelikož nám na cestu v noci svítila plná obloha hvězd. než se vyvalíme, tak nám to teda chvíli dá a vyražíme nějak kolem 10h. pomalu ale jistě stíháme Janču s péťou a malou adélkou, ale moc nám to nejde a doháníme je až na Luční boudě, kde také potkáváme skupinu B (martas penic s jakousi bandou chlapu a jednou holcinou luckou ti dva se pridávájí k nám společně s jancou a vyrážíme na Sněžku. mezitím ještě dorazí Zuza s Arabem - neuvěřitelné - došli až sem. a za chvíli se přiřítí i výkonnostní skupina C - která páteční noc zapíjela malou křižákovou ve složení Veseláč, Hluchonen a kulturně unavený Mánička...cílem je tedy sněžka - není lepšího způsobu jak zahájit skialpovou sezónu nez výstupem na nejvyšší horu CR - Sněžku. jsme tam v super čase - pomalu bude zapadat sluníčko a tak je úžasné světlo. děláme tak hromadné foto, kocháme se výhledy - je krásně vidět ještěd. pomalu se obracíme a valíme zpět. kolem luční se proženem a jsme u výrovky - slunce zapadlo a je před námi rozhodnutí, zda sjet za skupinou C na Richtrovky nebo jit na chatu. vyhrává vidina sundání bot a zahřátí a sjíždíme za nimi. tam se trochu rozjíždí rumová smršť, ale není to nic hrozného. já, janča a mladák se po chvíli vydáváme na cestu zpět. jde se celkem dobře, sjezd ke kantorce je celkem vtipný, ale v okně už náš vítá péťa a na dálku cítím rencošův tatran tea - teda už ho moc není, páč většina zapadlo do Araba a Rencoše. vítá nás také zdrchana denti-zuza. ptáme se jak se jí dnes šlapalo a dovídáme se jaký je rencoš gentleman, když chudákovi zůze neřekl, že na chůzi do kopce si měla rozdělat boty. je tedy fakt, že boty o tři čísla větší, které jí půjčili na stěně, taky nejsou úplně košér. začíná volná zábava a líčení zážitků ze dne. chvíli po nás dorazí veseláč se špásikem, pak davidos se zlaťákem. sedí se, kecá se, popíjí se. pak před půl dvanáctou doráží i další skialpový nováček zuzák s etym. zábava se rozjíždí v čele s davidosem a arebem - tito dva plešouni si velmi sedli do noty a tak je o zábavu postaráno. osazenstvo postupně odpadá, probíhá vzájemné masírování chodil a soutěž o lepší masírování zlatčiných chodidel - vyhrává zuza. potom už jen schází minidiskotéka, kterou si velmi užívá davidos se zuzou - lítá vzduchem sníh. po tom co už není co pít, se jde pomalu spát - celkem pozdě. v neděli ráno opět trvá než se všichni probudí. snídaně. úklid a odchod na výlet. počasí už není tak úžasné jako v sobotu, ale jde. loučíme se s pražáky a hromadně se vyráží na výlet na lyžařskou boudu za borůvkovýma knedlíkama. jde se přes bufík na rozcestí a po chvíli uhýbáme doprava a podcházíme liščí horu - vede nás horský vůdce rencoš - cestou necestou, sněhem nesněhem. nechybí ani focení a odbočka na vyhlídku, kde bohužel není nic vidět. nevadí, příště. za chvíli pak dorážíme na lyžařskou, kde k našemu překvapení nemají knedle, ale zato zabíjačku, dáváme jídlo, potom už se loučíme se zuzou a etym a přes lišku valíme ke Kantorce. já a špásik jdeme napřed, ostatní se vrací do chaty pro věci. jdeme nejpomaleji co to jde, aby nás zbytek dohnal. vidíme jak údolí s kantorkou zavaluje mlha a kazí se počasí. cestou potkáváme borce co vyrábí skialpový snowboardy. když jsme již u stanice lanovky, tak čekáme na zbytek, ale oni stále nikde. čekáme asi hodinu a pěkně mrzneme, stmívá se a začíná chumelit - to bude ale sjezd. no nic volám a oni se plouží kdesi na okružní cestě nad špindlem. no nic jdem tedy sjíždět - je to ale spíš za trest - vrchní část ještě ujde, ale hromovka je strašná - musím furt stavět jak mě bolí stehna. naštěstí jsme již dole a ostatní stále nikde. zase čekáme, asi po 20 minutách přichází - hurá. rychle přezout, naskákat do auta a hurá dom - jede se dost blbě, páč silnice je celá pod sněhem a furt padá...bylo to fajn, příští rok zas.

Kategorie a štítky

Nastavení